Autor: Martin Doubrava, Datum: 22. 2. 2016

Rozhodčí řízení leasingových společností

Rozhodčí doložky (leasingových) společností sdružených v  České leasingové a finanční asociaci

Právně uzavírání rozhodčích smluv a rozhodčích doložek je umožněno zák. 216/1994 Sb. ze dne 1. listopadu 1994 (o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění změny: 245/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a změny č. 7/2009 Sb. Zákon výslovně uvádí, že strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Rozhodčí smlouva se může týkat
  • jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo
  • všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka).Není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy souvisejícími. Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí. Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.
Pokud jde o osoby rozhodců, pak rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle předchozí věty, pak jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. V minulosti v polovině devadesátých let Česká leasingová a finanční asociace (dále jen ČLFA) prostřednictvím některých právníků z několika leasingových společnosti zformulovala a prostřednictvím právního výboru zveřejnila i text doporučené rozhodčí doložky. Tento text odkazoval na seznam fyzických osob rozhodců, kterým kladla tehdy ČLFA (pod tehdejším názvem Asociace leasingových společnosti ČR)určité podmínky, jako např. doporučení některého člena Asociace. Postupem doby byla vytvořena publikovaná metodika akceptace osob rozhodců, kteří by rozhodovaly spory mezi účastníky leasingových vztahů namísto věcně a místně příslušných soudů. Poslední znění stránek Asociace pak výslovně o rozhodcích uvádí:  Seznam je listinou v níž jsou vedeni rozhodci navržení příslušnými institucemi, popř. zařazení do seznamu na základě vlastní žádosti. Seznam je sestavován z podnětů členů ČLFA, dalších zájmových sdruženích (např. ČAP, České advokátní komory atd.), popř. je rozhodce zařazen na seznam na základě osobní žádosti, adresované ČLFA, je-li takovýto subjekt oprávněn k zastupování před soudy na základě generelní plné moci (advokáti, daňoví poradci) Návrh či žádost na zařazení do seznamu musí obsahovat jméno, příjmení, věk, údaj o způsobilosti k právním úkonům, informace o kvalifikaci a odborné praxi související s leasingem, dále zaměstnání, pracoviště a adresu navrhované osoby. V seznamu bude uveden též člen asociace, na základě jehož podnětu byl rozhodce do seznamu schválen. Podněty a žádosti o zařazení do seznamu rozhodců posuzuje a schvaluje představenstvo ČLFA, zpravidla po posouzení návrhu Legislativně-právním výborem. Představenstvo zařadí do seznamu navrhovanou osobu, či osobu, která o zařazení sama žádá, pokud tato osoba splňuje předpoklady stanovené § 4 zákona č.216/94 Sb. pokud praktickou činností v leasingovém podnikání, v jiných sférách ekonomiky a práva nebo jinou odbornou činností zaručuje znalosti právních předpokladů, zákonitostí a specifik leasingové operace a pokud její vědomosti a zkušenosti, včetně znalostí práva ve spojení s osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného výkonu funkce rozhodce. Výše uvedené podmínky nejsou předmětem zkoumání v případě žádosti advokáta a daňového poradce. Předpokladem zařazení do seznamu je i závazné prohlášení navrhované osoby o ochotě a připravenosti vykonávat funkci rozhodce v případě výběru stranami příslušného závazkového vztahu. Podmínkou zařazení do seznamu je i závazné prohlášení navrhované osoby či osoby žádající o zařazení do Seznamu, že souhlasí s odměňováním za výkon funkce rozhodce podle příslušného sazebníku, který je součástí „Procedurálních zásad“, vypracovaných ČLFA, na které je odkázáno v rozhodčí doložce příslušné leasingové smlouvy. Představenstvo ČLFA rozhoduje též o vyřazení ze seznamu, popř. bere vyřazení rozhodce ze seznamu na vědomí a to zásadně po ústním či písemném vyjádření vyřazovaného rozhodce a případném projednání v legislativně-právním výboru a to
  • na návrh osoby, která rozhodce k zařazení do Seznamu navrhla
  • na návrh rozhodce samotného
  • důvodem k vyřazení bude především prokázaná hrubá neznalost hmotného či procesního práva ČR, či opakované dostatečně nezdůvodněné odmítnutí žádosti o rozhodnutí konkrétního sporu
Seznam je veden jako veřejnosti přístupná listina sekretariátem ČLFA. ČLFA shromažďuje za účelem analytické a informační činnosti pravomocné rozhodčí nálezy, ve kterých budou učiněny rozhodcem úpravy s cílem znemožnění identifikace stran sporu. Vývoj rozhodčí doložky byl poznamenán řadou zkušeností s negativním hodnocením soudů faktu, že by účastníci rozhodčího řízení byli zatíženi nějakým rozhodčím poplatkem, resp. poplatkem za rozhodčí řízení, jehož výše je určena sazebníkem třetího soukromého subjektu – ČLFA

Původní znění rozhodčí doložky doporučené ČLFA znělo: Pronajímatel a nájemce se dohodli, že majetkové spory vzniklé v souvislosti s leasingovou smlouvou budou rozhodovány podle platného práva ČR rozhodcem vybraným žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného při České leasingové a finanční asociaci. V rozhodčím řízení bude postupováno podle zákona 216/1994 Sb. s přiměřenou aplikací o.s.ř., v souladu se shodnými návrhy obou sporných stran a ve smyslu § 19 zákona 216/1994 Sb. postupy určenými rozhodcem, který k tomu využívá „Fakultativních procedurálních zásad“ vypracovaných Českou a leasingovou a finanční asociací platných ke dni podpisu leasingové smlouvy (publ. na tomto WEBu), na jejichž znění se pronajímatel a nájemce dohodli. Tato rozhodčí doložka se vztahuje též na ručitele. Současně je dohodnuto, že součástí nákladů řízení je odměna rozhodce uvedená v sazebníku , který je součástí „Fakultativních procedurálních zásad“. Poplatek jde k tíži strany, která ve sporu podlehla. Podrobnosti o nákladech rozhodčího řízení upravuje část 7 „Fakultativních procedurálních zásad“.Obě smluvní strany se dohodly, že spor bude rozhodnut mimo ústní jednání, nerozhodne-li rozhodce jinak a dále, že rozhodčí nález nebude obsahovat odůvodnění byl-li vydán bez ústního projednání věci.

Obě strany sdělují pro účely doručování tyto elektronické adresy:

  • Po několika změnách a úpravách pak poslední znění rozhodčí doložky doporučené Asociací již obsahuje sazebník odměn rozhodce a zní:
  • Rozhodčí doložka doporučená k zařazení do leasingové smlouvy po 1. lednu 2010: Pronajímatel a nájemce se dohodli, že veškeré majetkové spory, včetně sporů směnečných, vzniklých v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu (dále leasingovou smlouvou) budou rozhodovány podle platného práva ČR rozhodcem vybraným žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného při České leasingové a finanční asociaci, IČ: 43005322, se sídlem Těšnov 5, 110 00 Praha 1. Rozhodce postupuje podle Fakultativních procedurálních zásad vypracovaných Českou leasingovou a finanční asociací platných ke dni podpisu leasingové smlouvy, jejichž znění je uveřejněno na internetové stránce www.clfa.cz, na kterých se obě strany akceptací této rozhodčí doložky dohodly a se kterými tímto vyjadřují souhlas, příp. v souladu s jinými dohodami písemně sjednanými mezi oběma stranami, se zachováním procesní rovnosti obou stran sporu a podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Fakultativní procedurální zásady jsou také k dispozici v sekretariátu České leasingové a finanční asociace. Obě smluvní strany si sjednaly následující doručovací adresu pro doručování písemností v rozhodčím řízení:
Pronajímatel: ………………………………………………………………………………… Nájemce:…………………………………………………………………………………………… Na výše uvedené doručovací adresy je doručování účinné i v případě, že některou ze stran byla doručovací adresa změněna, aniž takováto změna byla včas písemně oznámena druhé straně. Nebyl-li stranami sjednána doručovací adresa, má se za to, že doručovací adresou je adresa smluvních stran uvedená na titulní straně smlouvy o finančním pronájmu, popř. příslušné údaje na směnce. Doručování písemností se řídí přiměřeně ustanoveními o.s.ř. s výjimkou ustanovení týkající se institutu úřední desky. Náhradou za vyvěšení písemnosti na úřední desce je uložení písemnosti u rozhodce. Alternativa I Současně je dohodnuto, že ve věci poplatků za rozhodčí řízení platí Sazebník nákladů řízení, který je součástí Fakultativních procedurálních zásad a který je spolu s Fakultativními procedurálními zásadami uložen v sekretariátu České leasingové a finanční asociace, nedohodnou-li se strany o nákladech řízení jinak. Poplatky, resp. náklady rozhodčího řízení jdou k tíži strany, která ve sporu podlehla Alternativa II Současně je dohodnuto, že součástí nákladů řízení je odměna rozhodce, která činí u sporů na peněžité plnění 2% z hodnoty sporu, nejméně však 2.500,- Kč a nejvíce 20.000 Kč. U sporů na nepeněžité plnění, u nichž nelze předmět sporu ocenit, se sjednává odměna ve výši 2.500,- Kč. Poplatek jde k tíži strany, která ve sporu podlehla. Podrobnosti o nákladech rozhodčího řízení upravují Fakultativní procedurální zásady, které jsou přílohou Všeobecných smluvních podmínek leasingového financování. Cenové údaje se rozumí bez DPH. Rozhodčí nález bude pro obě strany závazný a konečný. Dále je dohodnuto, že spor v rozhodčím řízení nemusí být projednán v ústním jednání, je-li z písemností předložených stranami sporu zřejmé, že ústní jednání nebude potřebné. Rozhodnutí, zda má být ústní jednání nařízeno, náleží rozhodci. Rozhodčí nález vydaný bez ústního jednání, nemusí obsahovat odůvodnění.
  •   Příkladem toho, jak je rozhodčí doložka podrobně v textu smlouvy rozpracována je např. text smlouvy spol. Credium, a.s. ´, obsahující – dle mého názoru právně velmi sporná ustanovení:
 

I. Vývoj judikatury

Doposud pozitivní hodnocení možnosti uzavírat rozhodčí doložky a rozhodčí smlouvy, potvrzené mnoha soudními rozsudky, se změnilo posledním vývojem judikatury, když zásadní je rozhodnutí: Usnesení Ústavního soudu  sp. zn. II US 2682/08 ze dne 06.11.2008, výslovně určující, že uzavření rozhodčí doložky ( jak je používána na základě doporučení ČLFA)  není v rozporu s kogentními právními normami, kterými by bylo porušeno ustálené judikatury a porušena základní práva účastníků smlouvy uzavřením rozhodčí doložky. Usnesení Ústavního soudu  sp. zn. I US 3227/07 ze dne 08.03.2011, kterým je učiněn závěr o tom, že  rozhodčí řízení je druhem civilního řízení, což však neznamená, že by soudy mohly do řízení zasahovat libovolně.. Projednání věci v rozhodčím řízení z tohoto hlediska neznamená vzdáním soudní ochrany, ale představuje spíše přesunutí rozhodovací pravomoci na jiný rozhodující orgán. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cm 496/2008, podle kterého je „kopírování“ činnosti stálých rozhodčích soudů  soukromými subjekty – společnostmi  obcházením zákona a rozhodčí doložky směřující k soukromým společnostem jsou neplatné.  (Viz např. článek „ O neplatnosti rozhodčích doložek ve prospěch soukromých  rozhodčích soudů autorky Mgr. Valouškové v Bulletinu advokacie č. 5/2010). Zásadním závěrem je tedy formulováno: …“ pokud subjekt, který  není stálým rozhodčím soudem , zřízeným na základě zvláštního zákona, jak to předpokládá zákon o rozhodčím řízení ve svém § 13, vykonává takové činnosti, které spadají podle  zákona o rozhodčím řízení  výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o úmysl obcházet zákon a dochází tak k rozporu se zákonem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 32 Cdo 2282/2008, podrobně rozebírané v časopise právní rádce č. 9/2011, či č. 3/2010.V tomto soudním rozhodnutí je výslovně na podporu dosavadního právního názoru uvedeno, že „strany smlouvy si mohou platně sjednat , že spory vzniklé z jejich smlouvy budou c rozhodovány vybraným rozhodcem žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného soukromým subjektem, jenž není stálým rozhodčím soudem  zřízeným podle § 13. Zák. 216/1994Sb. ve znění pozdějších předpisů, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných takovým soukromým subjektem“. USNESENÍ Nejvyššího soudu České republiky: 20 Cdo 2227/2011 K zastavení výkonu rozhodnutí Nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) zastaví soud i bez návrhu vždy, existuje-li taková relevantní okolnost, pro niž je provedení výkonu nepřípustné. Ani případná právní moc usnesení o nařízení výkonu nezhojí vady, bránící provedení výkonu rozhodnutí a existující již v době jeho vydání. Nařízenou exekuci tedy lze zastavit také tehdy, zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal (nebyla-li uzavřena rozhodčí smlouva). Je-li exekučním titulem rozhodčí nález, lze vedle zvláštních důvodů zastavení exekuce zastavit exekuci i z důvodů uvedených v § 268 o. s. ř. Není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítl. Aplikace § 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. v řízení o zastavení již nařízené exekuce není na místě. USNESENÍ Nejvyššího soudu České republiky: 20 Cdo 1828/2011 K zastavení výkonu rozhodnutí Nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu. Soud je povinen zastavit výkon rozhodnutí (exekuci) vždy, existuje-li taková relevantní okolnost, vzhledem ke které by provedení výkonu bylo nepřípustné. Ani případná právní moc usnesení o nařízení výkonu nemůže zhojit vady, jež brání tomu, aby byl výkon rozhodnutí proveden, i když zde byly v době jeho vydání. Již nařízenou exekuci lze zastavit, zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, resp. že nebyla uzavřena žádná rozhodčí smlouva. USNESENÍ Nejvyššího soudu České republiky: 31 Cdo 1945/2010 K náležitostem a platnosti rozhodčí doložky bez přímého určení ad hoc rozhodce Jestliže rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje v této souvislosti pouze na ,,rozhodčí řád" vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, taková rozhodčí smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Dosud převažuje právní názor, který považuje rozhodčí nález vydaný soukromými rozhodčími společnostmi je exekučním titulem, dokud není soudem zrušen. Právně je jisté, že rozhodčí doložky, sjednané se spotřebiteli, musí soud v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora neplatnost rozhodčích doložek se spotřebiteli  zkoumat z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu účastníka např. exekučního řízení. Původní právní závěr senátu soudce Vrchního soudu p. JUDr. Derky o tom, že si spotřebitel nemůže platně sjednat rozhodčí doložku s věřitelem spolu s odkazem na separátně zveřejněná procesní pravidla (obsahující zejména pravidla o nákladech řízení a seznam osob rozhodců) rozhodčího řízení, pomalu směřuje k právním závěrům o neplatnosti všech rozhodčích doložek, kde není uvedeno jméno účastníky zvoleného rozhodce, resp. kde volba rozhodce závisí jen na vůli jednoho z účastníků rozhodčího řízení . / Typicky jde tedy o např. formulaci: „Rozhodce jmenuje vždy žalobce….“/. Vývoj judikatury je v této problematice velmi nepřehledný, jednotlivá soudní rozhodnutí si vzájemně odporují a některé soudy zjednodušují posuzování sporů o platnost rozhodčí doložky jednoznačným právním názorem, že není-li osoba rozhodce výslovně uvedena v textu rozhodčí doložky nebo je-li odkazováno na něco jiného, než je Občanský soudní řád, či  sjednána pravomoc stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR.

II. Používání rozhodčích doložek v praxi

Podle mého průzkumu ke konci roku 2011 byly rozhodčí doložky sjednávány společnostmi:
  • ALD Automotive s.r.o. používá rozhodčí doložku ČLFA s určením konkrétní osoby rozhodce.
  • Credium, a.s. používá rozhodčí doložku ČLFA s určením konkrétní osoby rozhodce.
  • CETELEM ČR, a.s. ( v oddělení financování vozidel ), používá rozhodčí doložku, od 01.11.2011 ji mění tak, aby vyhovovala i předpokládané verzi nové legislativní úpravě rozhodčích doložek se spotřebiteli.
  • Deutsche Leasing ČR, spol.s.r.o. používá doložku stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR.
  • D.S. Leasing, a.s. používá doložku stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR, avšak při preferenci prorogace soudu.
  •  ESSOX, s.r.o.  používá doložku „Společnosti pro rozhodčí řízení“  - stejně jako Komerční banka, a.s.
  • GRENKELEASING s.r.o. používá rozhodčí doložku ČLFA.
  • IKB Leasing ČR s.r.o. používá doložku stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR.
  • Mercedes-Benz Financial Services Česká repubika s.r.o., používá doložku stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR, ačkoliv v minulosti doložku ČLFA používal.
  • PROFI CREDIT Czech, a.s., avšak rozhodci jsou přesně předem určeni.
  • Raiffeisen - Leasing, s.r.o.,  v těchto dnech připravuje změnu, dosud  používal rozhodčí doložku ČLFA v doporučeném znění, nyní bude v doložce  přesné  určení konkrétní osoby rozhodce.
  • SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. – používá rozhodčí doložku o pravomoci Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze
  • S MORAVA Leasing, a.s., v těchto dnech připravuje změnu, dosud  používal rozhodčí doložku ČLFA v doporučeném znění, nyní bude v doložce  přesné  určení konkrétní osoby rozhodce.
  • UNILEASING a.s. používá doložku stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR, ale většina smluv je zajištěna směnkou s avalem a smlouvy jsou žalovány tak za jeden soudní poplatek proti nájemci i ručiteli ve směnečném řízení.
  • VB Leasing CZ, spol.s.r.o. používá doložku „Společnosti pro rozhodčí řízení“
  • VB Real Estate Services Czechia s.r.o.  – zcela vyjímečně rozhodčí doložku stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR při preferenci řešení sporů soudem.
  • VLTAVÍN leas, a.s. používá doložku soukromé společnosti  pro rozhodčí řízení.
Rozhodčí doložku nepoužívá např. :
  • Erste Group Immorent ČR, s.r.o., ačkoliv rozhodčí spory ad hoc jmenovanými rozhodci  v minulosti řešil.
  • ING Lease (C.R.) s.r.o.
  • Oberbank Leasing spol.s.r.o., ačkoliv v dávnější minulosti rozhodčí doložku použil.
  • SüdLeasing, s.r.o.  – řešil údajně pouze jeden spor a to před soudem.
  • ČSOB Leasing, a.s.
  • ŠkoFIN s.r.o.
Konstatuji, že
  • současný stav používání rozhodčích doložek je velmi rozšířený, lze však zaznamenat odklon leasingových společností k novým formulacím rozhodčích doložek.
  • Počet leasingových společnosti, využívajících prorogace soudu je co do počtu nízký, vysoce však zahlcuje činnost některých pražských soudů svým počtem žalob. (ŠkoFIN s.r.o.)
 

III. Doporučení advokáta

V zásadě pro nejistý vývoj české soudní judikatury, která se bez jakékoliv legislativní změny rozhodla přehodnotit pohled na smluvní volnost sjednávání rozhodčích doložek se spotřebiteli a posléze i se všemi subjekty doporučuji okamžitě upustit od používání textu rozhodčích doložek ve znění , jak byly v minulosti navrženy a zveřejněny jako doporučené doporučené na stránkách ČLFA.. Možností jak dosavadní znění rozhodčí doložky nahradit je více, v úvahu z hlediska nákladů budoucích procesních řízení, efektivity postupu a ceny právních služeb, připadají v úvahu v zásadě dvě řešení:
  1. Sjednání prorogace místně příslušeného soudu podle sídla leasingového / úvěrového věřitele tak, že všechny spory bude řešit pražský soud.  Nevýhodou jsou vysoké náklady 4% soudních poplatků, nutnost přítomnosti kvalifikovaného advokáta na všech prvních ústních jednáních soudů a zejména tzv. „ koncentrace řízení“, která znamená nutnost přesné žaloby a předložení všech důkazů před skončením prvního ústního jednání. To vylučuje dodatečné doplňování nějakých důkazů např. z externího archivu žalobce. Nelze přehlédnout i nutnost pořízení ověřených kopií smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a všech dodatků a součástí smlouvy (splátkový kalendář je také součást smlouvy), neboť spolu s žalobou musí být soudu doručen originál či ověřená kopie smlouvy, kterou je sjednána místní příslušnost pražského soudu. Nelze dále nevidět náklady žalobce spojené s organizačním zajištěním všech podkladů již před podáním žaloby, tedy zajištění kompletnosti všech podkladů, které jinak v dosavadním rozhodčím řízení lze doložit i později k námitkám žalovaného. (Jde zejména o poštovní dodejky, doklady o ocenění předmětů leasingu / předmětů zajišťovacího práva). Zcela vylučuji možnost úspěšného uplatňování nákladů smluvních výdajů na např. provizi prodejce odebraného předmětu leasingu, či náklady oprav předmětu leasingu u spřízněných subjektů s žalobcem, či jeho bývalými zaměstnanci, či dokonce prodeje předmětů leasingu / předmětů se zajišťovacím převodem práva kupujícímu ze skupiny leasingového / úvěrového věřitele – žalobce.
  2. Nelze nevidět i riziko, spočívající v tom, že všechny spory by soudil jeden soudce, kterému by podle přidělovacího pořádku žaloby byly soudem přiděleny k řešení. Případných prvních deset či sto žalob s nesprávným či neúplným doložením pohledávky pak vytvoří u soudce takový právní názor na nároky žalobce, který jen obtížně může vylepšitdalší tisíce žalob již správně zpracovaných a doložených.
  3. Sjednání rozhodčí doložky ve znění, jak je analogicky používána CETELEM ČR, a.s. i pro vztahy se spotřebiteli, avšak se zásadní úpravou  spočívající ve jmenování konkrétních osob rozhodců, splňujících odbornou kvalifikaci složením advokátní zkoušky, či justiční zkoušky. Doporučuji tedy formulaci dále uvedené rozhodčí smlouvy, která bude vždy uvedena na zvláštním listu smlouvy s výslovním označením účastníků, data a místa uzavření smlouvy a přesným uvedením obsahu smlouvy, ke které se vztahuje. Osoby rozhodců budou vždy kvalifikovaní právníci se složenou justiční / advokátní / notářskou zkouškou, či jinou kvalifikační zkouškou, aby vyhověli kvalifikačním požadavkům připravované povinné registrace rozhodců Ministerstvem spravedlnosti ČR.
Znění této doložky je v příloze uvedeno v návrhu.

IV. Prohlášení advokáta

Prohlašuji, že tento právní závěr odpovídá stavu české legislativy a zveřejněné judikatury  ke dni 01.01.2012

V. Závěr, výhrady

Toto mé vyjádření je platné a závazné jen s vlastnoručním podpisem advokáta a je podáváno s důvěrou v publikovanou literaturu a judikaturu českých soudů. Toto legal opinion podávám
  • s výhradou absence odpovědnosti advokáta za uzavření konkrétních závazkových vztahů.
  • s výhradou použití pouze adresátem tohoto legal opinion.

Do you need legal advice? Professional legal assistance saves you time and stress.

Contact us