Autor: Martin Doubrava, Datum: 01. 10. 2015

Novinky českého práva 2015

Obchodní podmínky

(často označované za všeobecné obchodní podmínky.)

Text obchodních podmínek musí být nově připojen již k nabídce, či návrhu smlouvy, nejsou–li tyto známy již druhé smluvní straně z předchozího jednání o smlouvě. Vyjímkou z předkládání obchodních podmínek jsou případy, kdy je odkazováno na obecně známé obchodní podmínky vypracované odbornými institucemi, např. v oboru mezinárodní spedice

Nově platí zásada vyloučení konfliktu obchodních podmínek (“Knock-out-rule“): Pokud obě strany smlouvy odkazují na své obchodní podmínky, pak smlouva je uzavřena a platí jen v těch ujednáních, kde nejsou obchodní podmínky v konfliktu. Nově platí, že nelze předem vyloučit použití tohoto pravidla v obchodních podmínkách.

Analogicky jako v zahraniční platí nově pravidlo o neúčinnosti ustanovení, která nemohla druhá smluvní strana rozumně očekávat v textu obchodních podmínek – takové ujednání však je možné dodatečně výslovně přijmout.

Pravidlo neočekávané klauzule v textu všeobecných podmínek se nově týká jak obsahu, tak i způsobu vyjádření (např. nepřehledností či drobným písmem obchodních podmínek). Zásadním je určení neplatnosti takových ustanovení, která jsou zvláště nevýhodná pro slabší stranu, aniž existuje rozumný důvod pro takové formulace či grafiku textu, či pokud se podmínky závažně a bez zvláštního důvodu odchýlí od obdobných podmínek v praxi běžných. 

Informační povinnost platí pro všechny jednání směřující k uzavření smlouvy a přináší požadavek na výměnu informací, které jsou rozhodující pro předmět a účel sjednávané smlouvy.

Nově platí povinnost náhrady škody v rozsahu odpovídajícímu ztrátě z neuzavřené smlouvy, pokud jedna ze smluvních stran ukončí jednání o obsahu smlouvy při pouhém předstírání zájmu o uzavření smlouvy a bez spravedlivého důvodu.

Nově také platí režim, že při porušení povinnosti ochrany důvěrných informací, je dána povinnost vydat druhé straně, oč se porušující strana obohatila.

Ochrana slabší smluvní strany namísto dosavadní zásady rovnosti smluvních stran

Nově se právně předpokládá, že rovnost smluvních stran neexistuje a slabší smluvní partner, jehož „vyjednávací síla“ je slabší má zvýšenou právní ochranu.

Není nadále právně podstatné, zda jde spotřebitele (jednajícího mimo rámec podnikání), či o podnikatele, tedy toho, kdo samostatně a soustavně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost za účelem dosažení zisku, či osoby zapsané v rejstříku/ či toho, kdo je má oprávnění k podnikání.

Podnikatel nesmí svou odbornost a ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy

Promlčení

Nově je možné upravit smluvně zákonnou obecnou tříletou promlčecí dobu. Tu je možné dohodou stran zkrátit (min. 1 rok) i prodloužit (max. 15 let).Toto však nelze aplikovat vůči spotřebiteli, či slabší smluvní stranu.

Spotřebitelské smlouvy

Smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem dlouhodobě ovlivňuje zásada, podle které se nepřihlíží k ujednáním, které se odchyluje od norem na ochranu spotřebitele. Nově však platí zvláštní komplikovanější ustanovení o finančních službách uzavíraných prostředky dálkové komunikace, limitující nutnost rozsáhlé informační povinnosti, dále ujednání o právu spotřebitele na odstoupení, když lhůta 14 dnů pro odstoupení je koncipována na odeslání dopisu s projevem vůle a nevztahuje se na termín pro doručení druhé smluvní straně.

Změna právního hodnocení platnosti a neplatnosti právního jednání

Dosavadní formalistický přístup k „zneplatňování“ závazků se opouští. Napříště nově platí preference platnosti před neplatností, Nově je možné zhojit právní vady právního jednání následnou dohodou stran. Právní jednání lze měnit i v jiné formě projevu vůle (např. jen ústně a nikoli jen písemně), pokud to strany výslovně nevyloučily.

Nově platí, že je –li smlouva uzavřena písemně pouze na základě dohody stran (nikoli na základě požadavku zákona), pak bude možné uzavřít dodatek k této smlouvě i ústně bez sankce neplatnosti.

Právní jednání je nově neplatné, pokud se právní jednání příčí dobrým mravům. Dobré mravy jsou „tím, co je všeobecně uznáváno jako zvyklosti slušných lidí“

Modifikace předloženého návrhu na uzavření smlouvy

Nově je právně připuštěno uzavírání smluv s tzv. modifikací, kdy smlouva je uzavřena i přijetím nabídky na uzavření smlouvy při drobné změně návrhu (modifikaci) návrhu na uzavření smlouvy při navržení modifikace doručeného návrhu na uzavření smlouvy. Modifikace pakprávně zavazuje, pokud příjemcem však podstatně nemění podmínky původní nabídky a pokud modifikaci navrhovatel bez zbytečného odkladu neodmítne. Možnost modifikace návrhu na uzavření smlouvy lze předem vyloučit již v návrhu smlouvy.

Nové zásady právní úpravy nemovitostí.

Nemovitosti jsou:

Pozemky.

Budovy nejsou samostatně zapisovány nově do katastru nemovitostí, budova je napříště součástí zápisu pozemku do katastru nemovitostí. Stavba se však nestane součástí pozemku, pokud tomu brání povaha existujícího věcného břemene ke stavbě nebo pozemku.

Nově lze do katastru nemovitostí zapsat:

Součástí pozemku pak nejsou

Nově v českém právu platí princip materiální publicity, tzn. ochrana toho, kdo nabude majetek od osoby zapsané v katastru nemovitostí. Nový vlastník nabývá nemovitosti v dobré víře a netýkají se ho případné neplatné právní úkony z minulosti.

Nově lze dosáhnout v případě nesouladu skutečného a stavu zapsaného v katastru pak platí, že osoba, která nabyla nemovitost v dobré víře úplatným převodem při legálnosti jednání nabývající í osoby , se má právně za vlastníka. Podstatná je důvěra jednajícího v zápis katastru nemovitostí.

Katastr pak všechna řízení označuje jako

Právo stavby

Jde o nový právní institut zakládající právo na stavbu na pozemku jiného vlastníka –jde vlastně o věcné právo k cizí věci. Smyslem je umožnit dočasné využití pozemků pro stavby zejména komerčního či sociálního charakteru s plánovanou omezenou životností (např. pro výstavbu hypermarketů či staveb sociálního bydlení

Právo stavby vzniká smlouvou či případně „vydržením“ práva stavby na max. 40 let. Nově lze toto právo, které lze sjednat až na 99 let samostatně převádět.

Právo stavby se zapisuje do katastru nemovitostí, nezaniká se zánikem samotné stavby na pozemku,

Za zřízení právo stavby je předpokládána úplata splatná jednorázově, či v pravidelných splátkách, které jsou označovány za tzv. „stavební plat“.

Zastupování právnické osoby

Společnosti /právnické osoby dnes nejednají prostřednictvím člena statutárního orgánu, ale statutární orgány společnosti dnes již jen nově zastupují právnickou osobu.

Vedle statutárního orgánu je k jednání za právnickou osobu oprávněn i zaměstnanec v rozsahu obvyklém k jeho zařazení a funkci.

Rozhodující je stav, jak se jeví jednání zaměstnance veřejnosti. Případné omezení oprávnění zaměstnance jednat za svého zaměstnavatele – právnickou osobu v interní normě zaměstnavatele je účinné vůči třetím osobám jen tehdy, pokud této třetí osobě takové omezení ,např. zákaz jednat za právnickou osobu, bylo takové třetí osobě známo.


Potřebujete poradit ohledně právní problematiky? S profesionální právní pomocí můžete ušetřit čas a zejména stres.